5. kapitola - KŘIKLANOVI OBLÍBENCI

22. března 2009 v 20:45 | Evanka |  Pobertovské Bradavice
Sotva za Lily zaklaply dveře Komnaty nejvyšší potřeby, byla vtržena do davu studentů hrnoucích se do Velké síně na snídani. Sotva vešla, upřelo se k ní několik párů očí, kamarádka Amy se rozběhla přímo k ní.

"Proboha, Lily, kdes byla celou noc?"

Lily naznačila něco v tom smyslu, že jí o všem poví později. Jak postupovala dále, její pohled zaběhl ke zmijozelskému stolu a oči se setkaly se Snapeovými. Ten se pousmál, ale to už Lily bez jakékoli mimiky usedla mezi své přátele. Susan i Mary ji častovaly hromadou otázek, Lily ale nadále tajemně mlčela a tvářila se, jako nic.

"Nové heslo zní ´Kouzelná hůlka´, jestli to nevíš!", ozval se Sirius.

James byl zaraženější než kdy jindy a mezi občasnými vtípky, které chrlil spíše ze stereotypu, nenápadně těkal pohledem mezi Lily a místem za ní u zmijozelského stolu.

Když všichni dojedli a dostali své nové školní rozvrhy, stočila se řeč k nim a na tajemnou nepřítomnost Lily se jakoby zapomnělo. Za hlasitého klení se skupinka zvedla od stolu a ubírala se směrem ven ze síně. Těsně před dveřmi Lily zastavil Remus Lupin, jí nejsympatičtější člen Potterovy party.

"Lily, nechci z Tebe tahat, kde ses dnes v noci toulala…"

"Já-"

"Chci Ti jenom říct, aby sis dávala velký pozor."

"Samozřejmě že vím, jak je procházení se po setmělých chodbách hradu nebezpečné!"

"Teď nemluvím jen o hradu. Víš, jsou noci, kdy rozhodně není bezpečné vůbec se vzdalovat... na školní pozemky."

"Ale vždyť školník bránu hradu každý večer zamyká, nikdo se ven nedostane!"

"Lily, moc dobře víš, že brána není jedinou cestou ven z hradu.."

"Cože...?"

"Loni jsem tě jednou v noci za úplňku zahlédl toulat se s tím Snapeovic klukem po okraji Zapovězeného lesa!"

Lily polkla. Znejistěla.

"Vím o tom jen já, nikdo jiný."

"Ani-?"


"Jen já."

"Proč mi to teď říkáš? Cos dělal v noci mimo školu ty?"

Remus znervózněl a na chvíli ztratil svůj klid a vyrovnanost.

"To není vůbec důležité. Jen tak jsem se tam potloukal…"


Do začátku vyučování zbývalo posledních pár minut, tak se zběžně rozloučili a utíkali každý jiným směrem do ložnice pro školní brašny. Setkali se znovu až dole ve sklepení, kde je čekala první dvouhodinovka lektvarů v letošním školním roce, ale už spolu nepromluvili, každý z nich zaujal místo na jiném konci učebny.

Lily se posadila vedle Severuse, se kterým sdílela lavici v tomhle předmětu už od prvního ročníku, kdy byl jediným, koho znala. V tom už ale vešel profesor Křiklan, a ještě ani nedošel ke katedře a spustil.

"Vítám vás, mí drazí! Jsem neskutečně rád, že se opět všichni živí a zdrávi setkáváme v plném počtu, abychom se společně naučili tajemnému umění přípravy lektvarů."

Na chvíli se odmlčel, prolétl očima třídu, a když míjel lavici, kde seděla Lily se Severusem, usmál se o značnou míru více a dokonce lehce zamával na pozdrav.

"Hned si vyzkoušíme, co jste přes prázdniny jistě stačili zapomenout."

Mávl hůlkou a na tabuli se začala objevovat písmenka, a později i celá slova přísad nezbytných k vytvoření Ozdravného lektvaru.

"Začněte, máte devadesát minut na to, abyste ve dvojicích zvládli lektvar připravit. Pokud se někomu povede na výbornou, může ho po hodině zanést na ošetřovnu, bradavické zásoby loni velmi prořídly. Nuže, začněte!"

Lily se Severusem se dali hbitě do práce, ostatní se jen neochotně přehrabovali za tichého mumlání ve skříni s přísadami. Již za chvíli vycházel ze Severusova kotlíku jemný modravý dým, a když Lily vhodila další dávku potřebných surovin, lektvar se zbarvil doruda. Rudé odlesky zaplavily třídu a mnohé studenty oslnily.

"Vida, výborně!", zvolal nadšeně Křiklan a rozběhl se k nim. "Některým z vás bude stačit mnohem méně času, ale výsledek bude i přesto více než vynikající! Mohu?"

Poodstrčil Snapea stranou a sám dvakrát promíchal lektvar tam a zpět.

"Dokonalý! Uděluji 10 bodů Zmijozelu a 10 bodů Nebelvíru! Mí nejlepší studenti opět nezklamali! Můžete hned lektvar slít do lahviček a zanést ho na ošetřovnu!"
Lily se usmála, Severus však bez zjistitelného výrazu naléval lektvar do malých nádobek a dychtivě si něco zapisoval do učebnice lektvarů.

"Co to tam píšeš?", zeptala se zvědavě Lily.

"Nic, neptej se."

Za chvíli byli hotovi, rozloučili se s Křiklanem a doprovázeni závidějícími pohledy spolužáků opustili sklepení.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 PaJa PaJa | 5. dubna 2009 v 18:05 | Reagovat

Ahjki...jen tak náhodou jsem narazila na tvůj blog a můžu říct, že mě moc zaujal... :) určitě jsi četla všechny díly HP mám pravdu? příběhy jsem si četla od 1. kapitoly a můžu říct, že psát opravdu umíš moc dobře :) měla bys toho využít :)

2 Sasanka Sasanka | Web | 5. dubna 2009 v 18:07 | Reagovat

Jo, ta malá poznámka o knížce lektvarů byla dobrá x) Samotnou by mě nikdy nenapadlo něco takový ho napsat x) Zase to bylo moc krásný, hltám to všechno jednim dechem... nádhera

3 Lizz Lizz | Web | 10. dubna 2009 v 20:07 | Reagovat

úžasný...xD chich.. prej jen se tak potloukal..xD to jistě..xD

4 BarushiQ BarushiQ | 13. dubna 2009 v 0:07 | Reagovat

Potloukal prej... No, my víme pravdu :D Máš vážně originální nápady! =)

5 Fox Fox | E-mail | Web | 15. dubna 2009 v 18:52 | Reagovat

Já tu jeho učebnici zbožňuju =) Potřebovala bych takovou učebnici chemie, kde by bylo všechno vysvětlené a tak .. =)

6 severuska severuska | 26. srpna 2009 v 15:11 | Reagovat

Máš to vychytaný do puntíku.JSI FAKT ŠIKOVNÁ!

7 severuska severuska | 25. září 2009 v 16:49 | Reagovat

Jo a já uděluju ne deset, ale 50 bodů tobě!x-D

8 Maggie Maggie | Web | 8. března 2010 v 15:28 | Reagovat

paráda :-)

9 ginni ginni | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 10:28 | Reagovat

jeto tak nádherné chtěla bych umět psát jako ty já taky píšu a budu ráda když se podíváte na bůj web.máš fakt talent

10 Moony Moony | Web | 4. června 2012 v 20:50 | Reagovat

Ach bože já Remyho zbožňuju, takový skvělý kluk :D a Sev to už si spisuje jako Princ dvojí krve knihu lektvarů? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama