11. kapitola - KŘIKLANŮV VEČÍREK

12. dubna 2009 v 23:29 | Evanka |  Pobertovské Bradavice
Dny na ošetřovně utekly jako voda - Lily se rychle zotavovala a spousta přátel, kteří ji přišli navštívit, jí dodávali energii a optimismus. Kromě Amy, Sue A Mary se zde ještě mihnul Remus Lupin, který vypadal velmi nezdravě s obrovskými kruhy pod očima a propadlými tvářemi; profesor Křiklan, který jí ještě jednou zřetelně pozval na blížící se večírek; Albus Brumbál - profesor obrany proti černé magii, který, ač to nikdy nahlas nevyslovil, řadil Lily mezi své nejoblíbenější studenty. Mimo ně dorazilo ještě na návštěvu několik Lilyiných kamarádů nejen z Nebelvíru, ale i z Havraspáru a Mrzimoru, kde se rovněž těšila velké oblibě.

V sobotu dopoledne přece jen madame Pomfreyová Lily propustila. Amy ji doprovodila do Velké síně na oběd, kde ji spolužáci vřele uvítali. Vyhla se upřenému pohledu od zmijozelského stolu a usadila se mezi kamarádky. O půl hodiny později se v obklopení zvídavého hloučku odebrala do nebelvírské věže a hned zamířila do ložnice. Když už vcházela dovnitř, uslyšela za sebou zvolání.

"Lily! Lily Evansová!"

Otočila se za chlapeckým hlasem.

Pod schodami stál Marty Jones, sympatický střelec nebelvírského famfrpálového týmu ze šestého ročníku. Usmála se a seběhla zpátky dolů.

"Lily, jsem moc rád, že už jsi v pořádku."

Na chvíli se odmlčel.

"Nechci Tě nějak zdržovat..."

"Nezdržuješ, vůbec ne!", přerušila ho Lily.

".. jen jsem se chtěl zeptat, jestli už s někým jdeš na ten dnešní večírek.."

Marty pocházel z významné kouzelnické rodiny, jeho otec zastával důležitou funkci na Ministerstvu kouzel, a tudíž byl rovněž mezi pozvanými.

"Ne, s nikým nejdu."

Marty se rázem zatvářil radostněji.

"A šla bys-?"

"Moc ráda."

Rozzářil se jako sluníčko.

"Tak dobrá, večer na Tebe počkám tady dole ve společenské místnosti."

Lily znovu vystoupala schody k ložnici a vplula dovnitř.

"Lily, já ti tak moc ten večírek závidím!"

Lily se usmála.

"Takže tam nakonec jdeš? Mám to tak chápat? A s kým...?"

"S Martym Jonesem."

"Cože?! Počkej.. Já myslela, že.. nezval tě snad Potter i Snape? Jakto..?"

"Protože Marty není takový náfuka jako James a tak vztahovačný jako Severus."

"To vím přece taky! Ale - Marty Jones, nebelvírský idol, jak..?"

Lily se opět jen všeříkajíc usmála.

Vtom vběhla do ložnice rozjařená Amy.

"Jdu taky!" "Co-?"

"Na ten dnešní večírek!"

Dívky nezastíraly překvapení. Amy nečekala na další otázky a spustila sama.

"S Barnym Cockerem z Mrzimoru! Právě mě o to požádal! Jo, přiznávám, že je to takový nekňuba, ale jinak bych se tam nedostala!"

"Takže chudák Barny je tvou vstupenkou na Křiklanův večírek!"

Všechny čtyři se rozesmály. Lily měla radost, že právě Amy se stala tou šťastnou z kamarádek, která ji doprovodí na dnešní večírek, ani v to nedoufala! Mary A Sue nejprve jen smutně přihlížely, ale nakonec se přece jen samy zapojily do příprav a vymýšlely, co by Lily a Amy slušelo nejvíc.

Odpoledne při téhle činnosti uběho víc než rychle a o pár hodin později už obě dvě dívky byly přichystány ve společenských šatech.

"Lily, jsi tak bledá.. Dovol mi, abych tě trochu vybarvila!", prosila Susan.

"Sue, víš, že se nikdy nemaluju!", protestovala Lily, ale když se po chvíli do rozepře připojila i Mary, rezignovala a odevzdaně pozorovala, jak kolem jejího obličeje kamarádky opisovaly hůlkami drobné spirálky a tiše přitom něco mumlaly. S výsledkem své práce byly více než spokojené a nešetřily chvílou.
Pár minut nato už obě scházely do společenské místnosti. Pod schodištěm už stál Marty v tmavomodrém společenském hábitu a moc mu to slušelo. Když dívky spatřil, zářivě se usmál a nabídl oběma své rámě.

"Páni, vám to ale sluší!"

K Amy se za otvorem Buclaté dámy připojil natěšený Barny a hned si spěšně odváděl svoji půvabnou partnerku. Kráčeli ke Křiklanově kabinetu, odkud už se linuly tóny hudby i hlasité štěbetání hostů. Vešli. Kabinet byl vyzdoben desítkami lampiónů vznášejícími se volně ve vzduchu a dalšími méně či více vkusnými dekoracemi.

Profesor Křiklan zavětřil nově příchozí a hned se k nim rozběhl. Se všemi si nadšeně potřásl rukou a nezapomněl dodat, jak rád je zde vidí. Jazyk se mu pletl, měl už nejspíš pěkně upito. Usadili se v jednom z rohů u malého stolku a kluci se hned vydali sehnat něco k pití.

"Tady je to tak... úžasné!", nešetřila chválou Amy.

Lily jí přitakala, ale její nadšení až tak nesdílela. Rozhlížela se kolem a poznávala spoustu známých tváří, včetně několika zástupců profesorského sboru.

Za chvíli se Barny s Martym vrátili, přisedli si a všichni čtyři si připili máslovým ležákem. Přítomných každou chvílí přibývalo a když vešla početná společnost v čele s Jamesem Potterem, uvítala Lily Martyho nabídku k tanci. Jak se později ukázalo, Marty byl vynikající tanečník a držel Lily v kole hezky dlouho, většina písní byla rychlejšího rázu, ale když se ozvaly tóny pomalejšího rytmu, ovinula se mu Lily kolem krku a se zavřenýma očima vnímala každý pohyb, tón hudby, dotyk...

Když po chvilce oči opět otevřela, trvalo jí pár vteřin, než zaostřila a k její nelibosti první osobou, kterou v davu identifikovala, byl James Potter. jak si stačila krátce nato povšimnout, jako ocásek za ním pobíhala drobná dívka s plavými vlasy. Jejich oči se setkaly, ale Lily hned ucukla a dále si všímala zase už jen Martyho. Marty byl výtečný společník, neustále se ujišťoval, zda nemá Lily žízeň nebo jestli není unavená. V jeden okamžik se Lily zazdálo, že spatřila Severuse. V tu samou chvíli poklepal Martymu na rameno James.

"Dovolil bys mi, prosím, jeden tanec s tvou půvabnou společnicí?"

Dříve než stačila Lily zaprotestovat, odpověděl Marty klidným hlasem:

"Ale samozřejmě."

Políbil Lily ruku a vyzval k tanci jednu ze svých spolužaček.
Lily se s velkým sebezapřením přiblížila k Jamesovi a propletla svoji ruku s tou jeho. Snažila se držet si od něj určitý odstup, ale James ji k sobě přitáhl a pevně stiskl. Jak litovala toho, že zrovna teď zněla jedna z pomalejších písní, i když před chvílí si přála, aby už nikdy rychlé písně nehrály! Nedaleko postávající Jamesova společnice ji probodávala nenávistným pohledem a div že neskřípala zuby nahlas!

"Vypadáš nádherně, Evansová. Jak Ti je?", započal konverzaci James.

"Šetři dechem s těma lichotkama. Je mi dobře.", odvětila stroze Lily.

"Když jsem Tě donesl ke dveřím vaší ložnice, moc dobře jsi zrovna nevypadala..."

"Podívej", přerušila ho Lily, "moc ti děkuju, ale žádnou další vděčnost nečekej!"

James se nevzdával.

"Na ošetřovně jsi měla určitě spoustu času na přemýšlení o mé nabídce.. a teď nemám na mysli pozvání na ples."

"Svůj názor jsem nezměnila! S Tebou na rande nikdy nepůjdu! Rozumíš? NIKDY!!"

"Já jen, že tomu políbení ses tehdy nebránila..", zašklebil se sebejistě James a prohrábl si vlasy.

"Nebyla jsem ve stavu, kdy bych se byla schopna bránit! Sprostě jsi využil situace!", vyprskla opovržlivě Lily.
Divila se té změně, těm dvěma tvářím Jamese Pottera. Onoho večera se jí snad poprvé zazdálo, že není tak ubohý frajírek, jakým se navenek zdá být. Všechny tyhle její pocity ale nyní rychle vyprchaly. Zlostně mu koukala do očí, načež se otočila a kvapným krokem opustila kabinet. Tak tak se ubránila tomu, aby mu lípla na tvář pořádnou facku. Při útěku vrazila do Siriuse Blacka, který se vášnivě líbal s pohlednou dívkou s havraními vlasy. Zvláštní, ještě na začátku týdne ho zahlédla s jinou!

Marty ji všímavě hned doběhl a ujistil se, zda je všechno v pořádku.

"To nic, jsem jen strašně unavená."

"Doprovodím tě zpátky."

Přijala. Zahlédla ještě vesele tančící Amy s jedním studentem sedmého ročníku. Bok po boku kráčeli potemnělými chodbami hradu. Tentokrát Lily kromě motýlků v břiše necítila žádný strach jako posledně v těchto místech. Když ji Marty opatrně uchopil za ruku, neucukla, naopak, vděčně mu ji stiskla. Mlčky kráčeli, zastavili se až ve vyprázdněné nebelvírské společenské místnosti. Stáli proti sobě a drželi se za ruce. Marty promluvil jako první.

"Děkuji, žes přijala mé pozvání. Děkuji za nádherný večer, Lily."

"Ne, to já děkuju."

Vzájemně se utápěli ve svých očích.

"Moc rád bych tě pozval na první letošní famfrpálový trénink nebelvírského týmu. Stal jsem se kapitánem družstva a bude to moje premiéra. Teda... jestli... chceš?"

"Moc ráda."

Vděčně se usmál.

"Dám Ti včas vědět den a čas konání."

Na chvilku zaváhal, ale potom přeci jen uchopil její tvář do dlaní a něžně a možná trochu neohrabaně ji políbil. Lily se usmála.

"Budu se těšit.", pípla a jako v mrákotách vyběhla schody a zmizela v ložnici.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 elwe elwe | 13. dubna 2009 v 8:28 | Reagovat

super...:) je to optimistický, to s mi líbí ;)..takže šupem napiš další, prosííím

2 BarushiQ BarushiQ | 13. dubna 2009 v 12:52 | Reagovat

To bylo nádherný. Jeden z nejlepších dílů - možná i nejlepší - který jsem kdy od tebe četla. Umíš všechno krásně popsat, že se do toho úplně vžiju.

3 BarushiQ BarushiQ | 13. dubna 2009 v 12:52 | Reagovat

Rychle dále! =)

4 Fox Fox | E-mail | Web | 13. dubna 2009 v 15:30 | Reagovat

Děkuju za milý komentář, a je to trošku vtipné: taky píšu =) Takže tvůj blog jistě brzy pořádně prostuduju ;)

5 Claireen Claireen | 13. dubna 2009 v 18:54 | Reagovat

Píšeš vážně moc krásně! :D Doufam, že další díl bude brzo. :D

6 Sasanka Sasanka | Web | 14. dubna 2009 v 14:48 | Reagovat

mě ale prostě nenapadá, jak to okomentovat, aniž bych neustále opakovala všechny slova, a nepsala neustále dokola Pěkný, dobrý, nádhera atd...
Hrozně se mi to líbilo... Takže teď jdu přečíst další kapitolu a teprve potom budu vymýšlet spoustu obdivných slov x)

7 Fox Fox | E-mail | Web | 15. dubna 2009 v 19:09 | Reagovat

Wow, dokonalé!

8 severuska severuska | 26. srpna 2009 v 16:12 | Reagovat

Souhlasím se všemi.Je to boží.

9 ginni ginni | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 11:05 | Reagovat

tohle je můj poslední koment protože to by mi ruka asi upadla než bych ty pochvaly dopsala

10 Moony Moony | Web | 4. června 2012 v 21:06 | Reagovat

Superové, úžasné a já nevím co dalšího:D ale Marty? jako já chci Jamese :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama