9. kapitola - NA OŠETŘOVNĚ

6. dubna 2009 v 20:19 | Evanka |  Pobertovské Bradavice
Lily se dalšího dne ráno probudila na ošetřovně. Madame Pomfreyová k ní přicupitala hned, když si všimla, že procitla.

"No konečně, slečno Evansová, vy jste nám dala, už jsem si dělala starosti! Jak se cítíte?"

Lily neměla sílu odpovídat a jak to tak vypadalo, ošetřovatelka ani odpověď neočekávala; pobíhala sem a tam a za chvíli se vrátila s lahvičkou jakéhosi nápoje.

"Jen pijte, až do dna, to vám pomůže!"

Lily poslechla a i přes nepříjemný zápach, nevábné vzezření i odpuzující chuť vyprázdnila lahvičku do poslední kapky. V tu chvíli Lilyino tělo zaplavil chlad a čím víc se jí rozléval po těle, tím víc ochabovaly její svaly a zatmívalo se jí před očima.. Ještě se na ni z mlhavého oparu usmála madame Pomfreová, a pak už se oddávala bezesnému spánku...

Do podvědomí se jí vkrádalo několik dívčích štěbetajících hlasů, jejichž intenzita každou vteřinou sílila. Mluvily rychle, každá z nich se chtěla dostat ke slovu, navzájem se okřikovaly.

"Pssst, vždyť spí, vzbudíš ji!"

"Nespí, teď zamrkala!"

"Nesmysl, to se ti jen zdálo!"

"Nezdálo, na mou duši!"

Lily konečně otevřela oči. Oslepilo ji náhlé světlo, ale za malou chvíli začala rozpoznávat rysy tří svých kamarádek, se kterýma sdílela ložnici. Pohlédla k oknu, už se pomalu smrákalo, prospala celý den...

"Lily! Jak je ti?", zvolala děvčata sborově.

Ale to už si mezi nimi razila cestu madame Pomfreyová.

"Dovolte..."

Položila Lily ruku na čelo, prohlížela si ji ze všech možných úhlů a dal jí vypít sklenici vody.

"Máte pravdu, moje medicína malinko zabrala. Slečna Evansová je na tom lépe."

"Takže už se dneska můžu vrátit zpátky k nám do ložnice?"

"Zbláznila jste se? Vyloučeno!"

Madame Pomfreyová se zatvářila velice ublíženě.

"Minimálně do pátku si tu ještě pobudete."

Lily smířeně pokrčila rameny. Cítila se stála dosti slabá, raději se ani nepokoušela opustit postel, jen se s obrovským vypětím sil posadila.


"Podívej, cos všechno dostala!", zvolala nadšeně Susan a uakzovala na hromádku cukrovinek, přáníček a drobných dárečků na vedlejší posteli.

"Páni... Tohle všechno... pro mě?", pípla s dojetím v hlase Lily.

Kamarádky jí podávaly k nahlédnutí dárečky a předčítaly přáníčka brzkého uzdravení.

"Jé, podívej! Píše Ti i Křiklan!", zvolala nadšeně Amy a ostatní dívky se k ní naklonily, aby jí mohly nahlížet přes rameno.

"Milá slečno Evansová, dnes ráno se ke mně dostala zpráva o Vaší náhlé slabosti. Chtěl bych Vám tedy popřát brzké uzdravení a doufám, že do sobotního večírku budete zdráva. S pozdravem Horacio Křiklan."

Lily píchlo u srdce, když si vzpomněla na včerejšek. Vše se událo hlavně kvůli tomu pitomému Křiklanově večírku!

"Já ti tak závidím, Lily", zasnila se Mary.

"To se nám nemůže stát, abychom byly pozvány na Křiklanův večírek nebo aby nás kdokoli z hostů vzal s sebou jako doprovod. Jen pro studenty z vážených kouzelnických rodin, příbuzné slavných osobností a nadměrně nadané studenty.."

"Není o co stát. Já tam nepůjdu."

"Neblázni, vždyť je to obrovská čest tam jít! Co by za to ostatní dali!"

"Já ne!"

"Když myslíš. Měl včerejší večer co k dočinění s tím večírkem?"

Ta otázka musela přijít, i když Lily tajně doufala, že na ni děvčata zapomenou. Stručně jim tedy vylíčila včerejší události, avšak ty nejdůležitější detaily zamlčela. Nemusela čelit dalším zvídavým otázkám, protože madame Pomfreyová v tu chvíli jejich debatu umlčela a začala vyhánět dívky ven, načež zapadla do své pracovny, zatáhla závěs a zhasla. Venku už vládla tma.

Lily ještě koukala za odcházejícími kamarádkami, jako poslední opouštěla ošetřovnu Susan. A když už se zdálo, že zmizí za dveřmi, zarazila se. Ohnula se k zemi a něco opatrně zvedla. Lily zbystřila, ale Susan ji dlouho nenechala čekat. Nejprve se opatrně rozhlédla, zda se ošetřovatelka ještě nevrací, a pak tiše přicupitala k Lily s rudou růží v rukou.

"Co to..?"

"Pro Tebe, je to tu napsáno."

"Od koho?"

"Nevím, své jméno tu nezanechal."

Lily si prohlížela ozdobnou linku zkroucenou do písmen LILY a se zklamáním zjistila, že tohle písmo jí není ani trochu povědomé.

"Musím už jít, dobrou noc!"

Lily ještě chvíli nevěřícně koukala na malý papírek, pak ale opatrně zasunula růži do vázy na nočním stolku, kde už pár květin bylo. Žádná z nich se ale její kráse nevyrovnala.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 PaJa PaJa | 8. dubna 2009 v 13:57 | Reagovat

krása :-) fakt jsem překvapena jak hezky umíš psát :) tenhle díl se ti povedl :)

2 Sasanka Sasanka | Web | 10. dubna 2009 v 18:14 | Reagovat

Mno, napadá mě, od koho to může být x) Ale nebudu předbíhat a hned jdu číst další díl... tenhle příběh mě dostává čím dál tím víc...

3 Lizz Lizz | Web | 10. dubna 2009 v 20:20 | Reagovat

od koho je??..xD prosím prosím prosím..xD

4 BarushiQ BarushiQ | 13. dubna 2009 v 12:38 | Reagovat

Mně asi napadá, že by to mohlo být od Pottera, ale nechám se překvapit.
Moc povedený díl.

5 Fox Fox | E-mail | Web | 15. dubna 2009 v 19:01 | Reagovat

To je strašně krásné .. =´)

6 severuska severuska | 26. srpna 2009 v 16:00 | Reagovat

Romantika:-D.Určitě je ta růže bud od Snapa nebo Jamese.

7 Maggie Maggie | Web | 8. března 2010 v 15:44 | Reagovat

oooooo :-O

8 ginni ginni | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 10:47 | Reagovat

to je taková nádhera doopravdy nemám slov

9 Moony Moony | Web | 4. června 2012 v 20:59 | Reagovat

Růže jo? :D že by od tajného ctitele :D trochu si doufám myslet kdo by to mohl být :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama