34. kapitola - SÁZKA

10. února 2010 v 10:43 | Evanka |  Pobertovské Bradavice
Oběma dlaněmi si opláchla obličej, svázala mokré vlasy do copu, oblékla si čistý hábit a vzala za kliku koupelny. Do tváře ji uhodil chlad bradavických chodeb, až se zarazila.

"Lily? Všechno o.k.?"

Cukla sebou úlekem, ale když před sebou spatřila tvář Remuse Lupina, usmála se.

"Jak jinak? Něco se mnou snad někdy nebylo v pořádku?"

Zazubila se a Remus ji napodobil.

"O něčem bych možná věděl, slečno."


Zvážněla.

"Díky moc za včerejšek, Reme. Amy mi řekla, žes mě odnesl do ložnice - co bych si bez tebe počala!"

"Ale běž! Našli by se jiní ochotní - a to si piš, že by jich byly zástupy, královno plesu."

"To mi ani nepřipomínej, teda - já si stejně skoro nic z toho nepamatuju, tak není třeba."

Remus se zasmál a potemnělé bradavické chodby mu zazpívaly ozvěnu.

"Nebýt té hrůzostrašné fotky a těch motýlů, kteří se mi uhnízdili v nohách postele, nevěřila bych vám nikomu ani slovo!"

"Jakou hrůzostrašnou fotku máš na mysli? Snad ne tu vaši společnou vítěznou, kterou máme vylepenou na zdi v ložnici? Tam vám to totiž s Jamesem nesmírně sluší, Lily."

Ale to už došli k portrétu Buclaté dámy, což Lily uvítala. Nemusela reagovat na Remusovu poslední větu. Remus zatrylkoval nové heslo ´Vánoční hostina´, přičemž se naklonil k Lily a zašeptal jí do ucha:

"Přejedla se vánočního pudinku, proto."

Lily se zasmála. Remus se naštěstí k původnímu tématu nevrátil. V tomhle ho měla ráda. Když zabrousil do vod, které nechtěla komentovat, nepídil se dál a spokojil se s nevyřčeným. Společenská místnost byla z poloviny zaplněná.

"Neposadíme se na chvilku?" zeptal se Remus a Lily ráda souhlasila. Usadili se v křeslech nejblíž u krbu.

"Vrátil ses pak, doufám, zpátky na ples?! Neskončil ses bavit předčasně kvůli mně, že ne?!"

"No tak, no tak! Takhle bych to rozhodně nenazýval. Byl jsem dost unavený po nemoci-"

"Takže ano."

"Ty si nedáš pokoj!"

"Ty tvoje časté nemoci začínají být dost podezřelé!"

Zamrkal a přešel tuhle poznámku dalším sdělením.

"James s Peterem došli na pokoj chvilku po mně..."

"... a Sirius? Ten tam zůstal beztak až do rána, takže zábava neskončila-"

"Dost, dost, Lily! Tohle nemá cenu. Kdybych tam chtěl zůstat, tak se tam vrátím. A pokud ti jde o zábavu - té jsme měli na pokoji ještě ažaž."

Lily nechápavě pozvedla obočí.

"Nerozumím."

"James měl návštěvu. Tu Tvoji kamarádku - Amy. Byla neodbytná."

"Ach můj bože, to ne."

"Podařilo se nám ji zdvořile vypoklonkovat, až když dorazil o pár hodin později dosti ovíněný Sirius."

Lily vzdychla.

"Lily, musíš jí to nějak vysvětlit - to, že James -"

"O to jsem se doteď snažila!"

"Pšššš! Ševellissimo! A-?"

"Nemá to cenu. Je úplně poblázněná. Nechápu, co na něm vidí-"

"Tak to prr, James je skvělý člověk, to jen ty ho vidíš skrz prsty - což ti samozřejmě nezazlívám, tvoje věc! Chtěl jsem říct - chudák holka! Myslel jsem, že jí James dost jasně naznačil, že.. Jemu se líbí jediná, to ví každý."

Lilyinu tvář polil ruměnec. Byla proti podobným narážkám imunní, ale od Remuse vždycky vyzněly naprosto jinak.

"Promiň, Lily, ale ty to víš a-"

"Remusi Lupine! Aspoň ty toho nech! Já - nikdy-"

"Tak se hned nečerti! Chtěl jsem tě jenom poprosit, ať zkusíš promluvit s Amy ještě jednou."

"Dobrá, zkusím to. Ale myslím, že to je beznadějné."

"Můžu - můžu se tě ještě na něco zeptat?"

"Ty? Na cokoli, Remusi."

"Ať to nevyzní zle, ale.. nic mi do toho není, nebudu se zlobit, když neodpovíš-"

"Ptej se!"

"Jen - vy jste se včera s tím Snapeovic klukem pohádali?"

"Ne, nepohádali. Nejsi první, kdo se ptá."

"Jsi... jsi si jistá, že si to pamatuješ-?"

"Se Severusem je všechno v pořádku, vážně."

"Já jen že - slyšel jsem dost zlé řeči o těch dvou, se kterýma teď kamarádí - tak jsem chtěl mít jistotu, že ti nějak neublíží."

"Severus by mi nezkřivil ani vlásek, tím jsem si jistá"

"Do vašeho vztahu sice nevidím - ale - věřím ti. Děkuju, to mi stačí, uklidnilas mě."

Neubránila se zívnutí.

"Ale teď už mě omluv, půjdu si lehnout. Dobrou noc, Remusi!"

Věnovala mu pusu na líčko. Z chlapeckých ložnic zrovna v tu chvíli vyšli hulákající James a Sirius s Peterem v zádech. Lily je sjela přísným pohledem a zmizela ve své ložnici.

"Viděls to? Co proti mě pořád má? Škaredý nejsem, tančím z nás čtyř nejlíp a na plese jsem se snažil chovat galantně - co ty máš víc?!" prohodil naoko nevěřícně James k Remusovi.

"Možná trochu taktu a skromnosti, Dvanácteráku. A když už jsme u toho, slečna tu tvoji včerejší galantnost nějak vytratila z paměti."

"Co to plácáš? Na mé záchranné rámě si přece pamatovat musí-"

"Je mi líto."

"... A chudák James vkládal do včerejšího večera veškeré své naděje..." vložil se do rozhovoru Sirius, v obličeji stále nezdravě bledý.

James zapadl do nejbližšího křesla a mračil se.

"Ale no tak, přece to zas tak zlé nebude, jeden úlovek ze včerejška už přece máš-" konejšil ho jízlivě Sirius.

"Dej-pokoj-nejsem-jako-ty! Nezajímají-mě-ty-co-mi-leží-u-nohou-"

"V tom je tvůj kámen úrazu, kamaráde - mohl by sis užívat, jako já - ale to pán Potter ne - on totiž bezmezně miluje nedobytnou Evansovou-"

"Mlč!"

"... kterou nikdy mít nebude! Nebo chceš žít v celibátu jako tady Náměsíčník?"

James se chystal po něm vystartovat, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a jen procedil skrz zaťaté zuby:

"To se ještě uvidí!"

"Hohó!" chytil se jeho slov Sirius. "Když si jsi svým vítězstvím tak jistý, tak co se tak třeba vsadit?"

"Siriusi, nech toho, mám dojem, že to tentokrát docela přeháníš-" vložil se do hovoru Lupin.

"Pán Náměsíčník hlasuje proti - co pan Červíček?"

Všichni tři pohlédli na nejmenšího chlapce, který dychtivě hltal každé jejich předchozí slovo.

"Takže?" zdůraznil svoji otázku Sirius.

Peter se rozkýval zepředu dozadu, což znamenovlo, že je pro. Sirius zavýskl.

"Takže - kdo prohraje, okoupe se v jezeře na školních pozemcích - samozřejmě - v době největšícho návštěvního ruchu - a - bez plavek."

Sirius mu podával ruku. James znejistěl.

"Že jsi to ty, dáme si čas do konce naší bradavické éry - taková menší ostuda před koncem sedmého ročníku by nemusela být až tak krutá, ne? Platí?"

"Platí." odpověděl James a stvrdil stisknutím ruky platnost sázky.

"Tos neměl." houknul mu do ucha Remus.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lady Martulinek Lady Martulinek | Web | 10. února 2010 v 14:41 | Reagovat

ses rozjela.... úžasná kapitola, moc se mi líbila, opravdu

2 Shadow Shadow | 10. února 2010 v 16:06 | Reagovat

dál XD nemám co číst

3 Lily Lily | Web | 10. února 2010 v 16:41 | Reagovat

já už vážně nevím, co ti mám do těch komentářů psát talik slov chvály asi neznam :D

4 Sasanka Sasanka | Web | 10. února 2010 v 19:20 | Reagovat

Jo tak na tu sázku jsem vážně zvědavá. Ale možná jsem čekala, že zrovna tvoje úžasná hlava vymyslí nějaký originálnější předmět sázky :D nevadí, i tak to bude stát za to :D Ale to s tou Amy mě dostává... Chudák, takhle zamotaná škeble... To se určitě vysvětlí, ještě tu máme jednoho skvělého a jednoho ucházejícího pobertu, který by připadali v úvahu, takže má pořád z čeho vybírat.
Pláááácááááám nesmysly :D:D:D Radši zmlknu :D:D
A ještě jsem zapomněla dodat: Další dílek prosím co nejrychleji :D

5 Severuska Severuska | 11. února 2010 v 15:56 | Reagovat

No super! To bude zábava až se Sirius vykoupe!:D

6 superkamosky01 superkamosky01 | Web | 12. února 2010 v 21:27 | Reagovat

Jojo. Fakt úžasný kapitola. Ten Remus je prima. :-)

7 Maggie Maggie | Web | 8. března 2010 v 18:59 | Reagovat

wow sázka....

8 Dášenka Dášenka | Web | 19. dubna 2010 v 20:17 | Reagovat

Ta sázka mě dostala. Vůbec sem to nečekala, ale řekla bych že pokud se to Lily dozví, bude mít James "menší" problém ji na to rande destat
A jinak píšeš moc a moc hezky.

9 Moony Moony | Web | 4. června 2012 v 22:30 | Reagovat

A tou Amy to furt nechápu, ale ta sázka je vážně šílená :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama